Co se děje v posledních dnech...

... kolem nás

Jakoby se v poslednich dnech tohoto roku musela stát nějaká neštěstí...
Bože, co se to děje kolem nás... Jakoby to vsechno zlo, co ve světě je, nestačilo... Jakoby bylo třeba dalších a dalších varování...

Právě "černá ruka" snad sáhla v uplynulých dnech i k našemu ostrovu a stalo se tu námořní neštěstí a v ohrožení životů bylo téměř 500 lidí.
Drama, které online sledovali snad všichni (samozřejmě nejen) ostrované. ¨

Je noc, děti spinkaji, v kamnech to praská a venku je zima. 

Pokračování v psaní po několika dnech...

Venku se stmívá, v kamnech to praská a venku je zima. Uplynulé dny uplynuly tak rychle, že se nestačím divit.
A přitom se zase tak nic nedělo. Kromě novoroční procházky a dnešní hurá akce zvané "Je sníh nahoře na hoře anebo neni".

Vlastně ano, změnil se rok. K nám přichází nový rok s hodinovým předstihem než v Čechách.
Prožili jsme ho tradičně- chlebíčky, televize a "mamíí, kdy už to budee??".
Dočkali jsme se, "bouchly" kolu, připili si, objali se a šli jsme ven zapálit prskavky. Ohňostroje se tu moc nedělají, spíš všude v okolí chlapi stříleli do vzduchu ze vzduchovek...
A pak jsme čekali až přijde nový rok do Čech. Přijde mne zábavná ta situace, že my už jsme v novém roce a "oni" ještě ve starém. A jaké to je v tom roce novém???- úplně ale úplně stejné...
A o české  půlnoci pak můj oblíbený okamžik- česká hymna. Zas a znova se mne hrnou slzy do očí.

Měla jsem jedno "předsevzetí", a to, že si dám novoroční předsevzetí a letos je budu opravdu, ale opravdu dodržovat.
Ještě jsem to jaksi nějak nestihla. A hlavně jsem si uvědomila, že důležitější než všechna předsevzetí typu zhubnout, cvičit,nesladit kafe..., je to, abych byla zdravá a měla sílu se starat a pečovat o všechna ta moje robátka a mého muže. Abych jim byla oporou a přístavem, abych si uměla říct o pomoc, když ji potřebuju. Abych se odhodlala a šla si plnit svoje sny. Abych se odvážila konat a znovu nalézt cestu s těmi, kteří mne tolik chybí...
Abych se o to všechno alespoň pokusila a abych byla spokojená, protože pak budou spokojení i ti kolem mne.

 Na Nový rok jsme se zvedli z gaučů a užili si krásnou procházku historickým centrem města. Já jsem poprvé za ty roky, co tu žiji, viděla Starou benátskou pevnost i zevnitř. Děti už ji znají- chodí tam se školou. Jsem ostuda, ja vím...

Bylo tak krásně.

No a dnešní Huráá akce?? Někdo na FB vyvěsil, že na nejvyšší hoře ostrova, Pantokrátor, 906 m.n.m je trochu sněhu. A protože dva moji nejmenší chlapečci sníh ještě nikdy neviděli- jeli jsme se podívat.

Vyjeli jsme z nadmořské výšky nula do nadmořské výšky asi 700metrů a opravdu- na místech, na které nepražilo slunce, skutečně ležel sníh.
No, spíš zbytky namrzlého sněhu... Bože, ty byly tak nadšené. Koulovaly se, klouzaly, na igelitu jezdily. Čislo tři prohlásilo: "Mami, věděl jsem, že sníh je bílej, studenej, ale že je takhle moc studenej- to jsem netušil." A čislo čtyři nemluvilo, jen nadšeně pobíhalo, s láskou hladilo sníh... A po cestě zpátky plakalo, že chce ještě snííííížek, že nechce nic jiného- ani papat, ani Ninja- jenom S N Í H

A tak, jestli vyjde předpověď počásí a za pár dní nahoře bude padat sníh- navařím čaje do termosek, někde si půjčíme rukavice(máme přeci jen spíš plážovou výbavu než sněhovou) a vyrazíme se koulovat... A třeba příští rok se nám to už konečně podaří a někam vyrazíme na lyže...

Mějte krásné dny- my si jestě 5 dní budeme užívat prázdniny:-)