">

úterý 29. prosince 2015

Něco málo...

...z našich Vánoc




















Byly plné radosti, smíchu, objetí, společných chvilek u pohádek, cukroví a bramborového salátu. A taky trochu nostalgie a rozjímání...bez té by to u mě nešlo:-)

Přesně takové, jaké mají být. 

Jen škoda, že utekly tak rychle. 

Mějte krásné poslední dny roku 2015:-)

Tereza




pondělí 21. prosince 2015

Vánoční rozjímání

Mám to tak každý rok před Vánocemi. 
Vždycky u válení těsta a matlání rohlíčků vzpomínám. 
Vzpomínám na Vánoce mého dětství, a na lidi jež je tehdy tvořili. 
Vzpomínám na ujídání cukroví z poschovávaných krabic, na počítání hvězd v oknech po cestě pro babičku. 
Vzpomínám na to, jak jsme šli na hřbitov, zapalovali na hrobě svíčky a pokládali na něj chvoji. Vzpomínám na to, jak jsem dostala lyže a tatínkem vyrobený dům pro panenky a barbínu, co jsem si tolik přála a první deodorant a penál z Německa... Vzpomínám na Božíhodový oběd a na cestu do hor na chalupu. Jak jsme se s krabicemi s cukrovím brodili od silnice k chalupě v závějích sněhu, na vánoční stromek, který jsme si tam zdobili starýma skleněnýma ozdobama. Na ujídaní chlebíčků z chladné verandy na silvestrovské odpoledne... 



Slzy se mne koulej po tvařích a při tom všem přemítání, se mne přehrává celý rok od minulých Vánoc. 

Kolik dobrého se nám stalo, kolik snů se splnilo, kolik radosti nám daly děti, kolik štěstí mne dalo znovunalezení se s milovaným člověkem, který nějakou dobu blízko mne nebyl. 

A pociťuju vděk. 
Neskutečnou vděčnost za to, jak to všechno je. Za naše děti, za muže, za práci, kterou mám, za lidi, které kolem sebe mám. Vděčnost za každý nový den, který dostávám. 
Vděčnost za každou vzpomínku, na krásné okamžiky a lidi, kteří je tvořili a tvoří. 
A v těchto dnech víc, jak kdy jindy, si uvědomuju, že je na čase překonat sama sebe a svoji hrdost a udělat vše proto, aby se někteří lidé znovu vrátili do mého života a spolu se mnou vytvářeli znovu vzpomínky nové...

Přeju Vám krásné a požehnané svátky

S láskou

Tereza

středa 16. prosince 2015

Kolik že dní zbývá do...??


Letos ten čas letí, jak splašený.
Nestíhám vůbec nic. Ale kupodivu jsem celkem v pohodě:-)  Však ono se to nakonec všechno stihne. A stejně- nejlíp mne jde vše pod časovým presem;-)

A jaké je skóre k dnešnímu dni?
- děti včera upekly perníčky a já linecké
- další dvě těsta v lednici a ještě dvě bych ráda udělala
- výzdoba hotová
- dala bych si svařák, ale bolí mne po víně hlava a to si teď nemůžu dovolit
- dárky nemám- kromě pár drobností
- každý den se chystáme na šišky- budeme vyrábět dekoraci na štědrovečerni stůl- a vždycky si na to vzpomeneme za tmy. Nakonec to ani do dne D nestihněe;-)
- básničku na besídku umíme
- všude- i v práci- si pouštím koledy 
- obchází kolem nás nějaký bacil- to by mohla být komplikace
- při vzpomínkách na Prahu předvánoční...se mne chvěje srdce
- jsou nádherné dny, slunečné a celkem teplé







Takže vlastně- všechno dobré:-)

A Vám přeju- co nejpohodovější- předvánoční finiš

T.



úterý 8. prosince 2015

Vánoce všude kolem nás...

Vánoce miluji.
Těším  se na ně celý rok a myslím, že bych
je klidně i měla víckrát za rok.

Letos na ty vánoční přípravy nějak nemám..
...sílu.

- vedle klasického čokoládového adventního kalendáře jsem
letos ,inspirována Monikou rozhodla, že dětem vyrobím dárečkový
hvězdičkový:-)

Každému jsem šla koupit čtyři drobnosti, po nocích vystříhala 32 hvězdiček, pomalovala je gelovkama. A pak v noci z 30tého na prvního jsem se pustila do naplnění a zašití.
A zjistila, že drobnosti pro kluky jsou moc velké...

A tak jsem narychlo vyrobila kornouty.

Pak jsem zjistila, že dárečky jsem každému koupila jen dva,
Teď už se tomu směju, ale ten večer se mne chtělo brečet...





Do toho se můj "osobní vynálezce" rozhodl, že musí vyrobit "pohon" k našim kamnům, aby zvýšil jejich výkon.
Takže si do mého vygruntovaného a povánocíchvonícího domečku nanosil kladiva, železa a různé náčiní a jal se bourat díru do zdi- je celkem malá, ale prachu je z ní dost. 


Kubík bude na vánoční besídce ve školce hrát Agiose Vasilise- Santa Clause.
Je nadšený a říká:"Maminko, já jsem na sebe tak pyšný!"
Učíme se text.

Spadla jsem ze schodů. Asi jsem neviděla dva schody a...už to bylo. Mám jen potlučená kolena a vyvrknutý kotník a bolavá zápěstí.

Ještě nepeču. Jindy už mám mraky cukroví, letos nic. Dneska jsem už ale vytáhla recepty.

Když si jdu po uložení dětí sednout na gauč abych si konečně v klidu vypila kafe- tak usnu a vzbudím se kolem půlnoci. Tak se jen přesunu do postele a pokračuji. Každý večer - stejný scénář.
Nevím, co to se mnou je.

Kluci byli zklamaní, že Mikuláš nechal nadílku za oknem.
Tobík se chtěl  zeptat, jestli ho bolí nohy, když tak moc chodí.
A pak se stalo KOUZLO.
Dneska ráno objevili kluci dopis od Mikuláše
a figurky Mikuláše a Anděla. V dopise pak Mikuláš vysvětlil i to, jestli ho bolí nohy:-)

A když jsem je ukládala do postýlek říkali, že to byl ten nejlepší den.
A pak už jen zavřeli očička, v pěstičkách sevřeli ty figurky
a byli v říši snů...


A já si uvědomila,
že proto "to" dělám...

Abych jim- "únavaneúnava"- připravila všechny ty kouzelné chvíle,
díky kterým bude každý den právě  tím nejlepším.

Přeju Vám kouzelný adventní čas

Tereza