Rok se s rokem sešel...

... a Vánoce jsou tu ...

Dětmi( a mnou) dlouho očekávané, provoněné skořicí a purpurou,  upatlané moukou a cukrem... Domem zní koledy a cinkání rolniček, nekonečné opakování básniček na školní besídky. Odpočítávání kolik dní a nocí do Mikuláše, do besídky, do Štědrého dne...

Na začátku týdne jsem otevřela první krabici s vánočními dekoracemi. Jak tenhle okamžik miluju:-)

Tradičně nestíhám, co se týče příprav, takže třeba adventní věnec jsem vyřešila provizorně.

Snad zitra ještě rychle vyrazíme na nějaké přírodniny. Bohužel tu nemáme tak velký výběr jako třeba v Čechách- jen cypřiše, pínie a olivy :-) 

Zrovna dneska jsme si s dětmi říkali, že si přejeme, aby na Štědrý den pršelo. Ono totiž většinou neprší. Bývá jasno, a při pohledu z okna nepoznáme, jestli náhodou není léto, A tak ten déšť nám nějak dokresluje tu vánoční atmosféru.

Dnes jsem už pověsila vánoční věnec na dveře. Ten vznikl před několika lety jako nouzovka. Z kusu omylem zakoupené minigirlandy. A nakonec se z něho stal můj nejoblíbenější a kolemjdoucími obdivovaný věnec.

Už i krb jsem začala zdobit. Ještě to však zdaleka nemá finální podobu. V krbu netopíme, tak v něm mám naaranžované svíce...

Zítra nás čeká pečení. V lednici mám připravená těsta na klasiku- perníčky, vanilkové rohlíčky a linecké. Nejdříve se pustíme do perníčků, myslím, že to bude na letošní- společnou- premiéru stačit. Ono zmenežovat čtyři pomocníky- hlavně toho nejmenšího a zároveň nejvíc průbojného- stojí celkem dost nervů...

Přeju Vám všem krásnou a poklidnou první adventní neděli a ještě přikládám fotku pořízenoou před pár dny z hory tyčící se na našem ostrově. 

To je krása, co!!