Oslava za námi...

HURÁÁ

Mám ráda oslavy. Upřímně- úplně nejradši je mám, když jsme hosté:-) anebo, když celá sláva probíhá venku.
Bohužel všechny naše dětská party jsou buď když- je hodně horko a venku se nadá být, je zima a venku se nedá být anebo jestě není horko, ale bývá deštivo a venku se nedá být...

A tak už poučena vím, že děti jsou nejvděčnější za chipsy. Hodně chips. A taky malé sýrové "koláčky" anebo koláčky s párkem. Bonbony- ty jsou taky super:-)

A pak samozřejmě dort. Dorty.
U nás to je tradičně: můj piškotový dort tématicky zaměřený dle momentálního zájmu dítěte. A Krtkův dort. Můj český trumf v Řecku :-) jsem prostě vždycky za hvězdu.
Řecké maminky dorty nepečou. Nechávají si je péct v cukrárnách. A tak mne vždy ptřičně obdivují.

Po párty vždy oceňuji plastové talřky, lžičky a kelímky. Myslím, že je to báječný vynález. 
Kdybych nebyla tak ujetá ve vymazlovávání a stajlování si domova, určitě bych je používala běžně. 

Tak máme pro letošní rok splněno.

Jen tak mimochodem- zrovna, když jsem si při válení marcipánu říkala, jestli pak to ty děti někdy ocení, jestli budou na oslavy a společné chvíle a zážitky jednou vzpomínat, vyprávět o nich svým dětem...- přišla ke mne ta má oslavenkyně. A řekla mne, že jí uritě všichni musí závidět, jaké báječné rodiče má... :-)  A to je okamžik, kdy všechna ta únava z probdělých nocí z příprav, bolavého žaludku z ochutnávaní šlehaček a krémů a pomazánek..., zmizí... a já si uvědomím, jak moc šťastná jsem. Že mám pro koho žít. Šťastná, že mám plnou náruč těch mých meluzínek a plné srdce lásky...

Teď už mne čekájí vánoční radosti.  Vánoční přípravy. Pečení. zdobení. Balení.

Tak moc se těším:-)

Mějte se všichni moc krásně

Tereza