">

středa 29. dubna 2015

Můj malý chlapeček slaví

Je až neuvěřitelné, jak ten čas letí. Jakoby to bylo včera, když jsem ho poprvé držela v náručí.
Anebo když sfouknul na dortu svoji první svíčku. Dneska už těch svíček bude osm.


A z toho mého drobounkého blonďáčka se stává klučina, co se při chůzi klátí:-), co mne už nenechá mluvit do toho, co si oblékne, co má otázky hodné dospěláka, co mne pomáhá s nákupem- protože "prostě jsem chlap".

A dokonce už řešíme první lásku.
Denně mne klade otázky typu:
"jak se chovat k dámě?"
"jak jí mám ukázat, že ji miluju?"
"myslíš, že mne taky miluje?


Je mým princem a rytířem.
Kéž by nám to tak vydrželo dalších alespoň dvěstě let:-)

Tak všechno nejlepší


Děti jsou kotvy, které drží matčin život.
                                                                                                           Sofoklés

pondělí 27. dubna 2015

Víkend ve znamení tradic...


V sobotu kostel v naší vesnici slavil.
Už několik dní lidé vyvěšovali vlajky, chystali stoly a židle na plácku před kostelem a děti ve škole nacvičovaly ten správný krok do průvodu.




A tak jsem v den D nažehlila košile, upletla copánky, nagelovala vlasy, uvázali jsme kravatu a vyrazili.
Děti se připravily do průvodu stejně tak jako místní orchestr, pěvecký sbor a chlapci, co nesli ikony atd.
Procházeli jsme celou vesnici až k moři.

Litanie je každoroční velkou událostí. Chodí na ni všichni z celé vesnice a když průvod skončí na plácku před kostelem se griluje, popíjí, zpívá a tančí až dlouho do rána...
Letos nám tam tančil i dětský folklórní soubor, který to měl zároveň i jako generálku na nedělní vystoupení v divadle.
Dcerka tančila taky, takže jsme se účastnili úplně všeho:-)
A jsem ráda, že další průvody a vystoupení budou zase až na podzim.





Na plážích se začínají objevovat první turisté, v noci už nejde spát se zavřenými okny, ráno vyprané džíny na šňůře do oběda uschnou a po setmění stráně blikají poletujícími světluškami.
Léto už se nezadržitelně blíží:-)


Mějte krásné dny

Tereza

úterý 14. dubna 2015

Tak a už jsou za námi...


... Velikonoce



Dny byly jako malované. Slunce, modrá obloha, příjemné teplo. Do přístavu připlula první zaoceánská loď a do vlaštovčího hnízda, co máme už roky nad vchodem, přiletěly zase vlaštovičky.
Jaro je už opravdu tu. A mílovými kroky se za chvilku přižene léto.
Velikonoce jsme si opravdu užili. V klidu a hezky všichni spolu.

Na Velký Pátek se těšila moje mladší slečna, která s ostatními děvčaty šla ráno do kostela zdobit květinami epitáfio, které se pak večer ponese v úvodu smutečního procesí. 
Zároveň také posbíraly kvítka, která z košíčku pak vyhazují v úvodu procesí.


Na večerní mši jsme dorazili mezi prvními a taky málo oblečení. Tedy- jen naše pubertální slečny. Asi od půlky procesí drkotaly zubama a celé se klepaly. Tak hlavně že dělaly parádu:-)
Při procesí si každý nese svíčku. Bývá to krásný zážitek. V naší vesnici nechodí při tomto procesí kapela, a tak je všude jen ticho a svíčky a občas nějaká tklivá píseň...


Chtěli jsme dopoledne o Bílé Sobotě vstát brzy, abychom stihli bez problémů zaparkovat ve městě, prodrat se davy na oblíbené místo s dobrým výhledem a pak i pěkně užít procesí se sv. Spiridonem a kapelami, a hlavně pak v 11 hodin tzv. první vzkříšení Ježíše Krista.


Jenže jsme zaspali. A tak jsme alespoň na poslední chvíli stihli v 11hodin první vzkříšení. 
Při něm se na Korfu z oken vyhazují velké kameninové nádoby naplněné vodou.
Je to skutečně velkolepá událost, na kterou se jezdí dívat lidé nejen z jiných částí Řecka, ale i mnoho turistů.
Město je přeplněné k prasnutí. Chcete-li se někam dostat musíte se prorvat davy. 
Já vždycky trnu hrůzou, aby se mne neztratily děti.
Zážitek to je ale nezapomenutelný.



Stejně tak jako noční mše. 
Na tu jsme- tak jako každý rok- šli do kostela u nás ve vesnici. 
Začíná uvnitř- v kostele a chvilku před půlnocí se přesouvá ven. 
Místo před kostelem bývá krásně osvětlené a na tuto mši chodívají všichni z vesnice. Slavnostně oblečení, slavnostně načesaní( vetšina řekyň je na tuto událost pečlivě přichystaná:-)
Každý se svoji svící. Děti ji většinou dostávají od kmotrů, anebo si ji vyrábí ve škole.



Svíčky si zapalují lidé jeden od druhého a to Svatým světlem, které se na ostrov dostalo někdy odpoledne.
O  půlnoci se nebe rozzáří stovkami ohňostrojů a lidé si přejí 
"Xristos Anesti- Alithos Anesti"
"Kritus je vzkříšen- Opravdu vzkříšen"

Dostali jsme před kostelem každý jedno červené vajíčko- to abychom si s nimi vzajemně ťukli- stejně tak, jak jste možná viděli ve filmu  "Moje tlustá řecká svatba"

A doma pak byla taková malá hostina- tradičně se jí polévka Majiritsa-polévka z jehněčích vnitřností.
Tu my nejíme a tak jsme měli saláty a obložené mísy a samozřejmě mazanec. 

No a neděle se nese ve znamení grilování, zpěvu a tance:-)

Tak takové Velikonoce jsme měli my.

A teď se budeme těšit na léto.

Mějte se krásně
Tereza

neděle 5. dubna 2015

Chystáme se na naše řecké Velikonoce


V Čechách už oslavy Velikonoc vrcholí- u nás se teprve chystáme.




Letos to mám s Velikonocemi celé nějaké popletené. Nejdřív jsem se sekla se začátkem velikonočních prázdnin. Bohužel k nepotěšení dětí jsem můj omyl včas odhalila.
Pro mne to však byla příležitost se celkem v klidu "odmigrénovat".
Teď už jsme hezky všichni doma, děti mají před sebou dva týdny prázdnin a protože Velikonoce vyvrcholí příští týden, máme spoustu času si všechno hezky užít a připravit




                         Už máme připravené i svíce na sobotní půlnoční "Zmrtvýchvstání".
Vyfouknutá vajíčka jsme dnes namalovali, upekli jsme sladké velikonoční pečivo. Zaseli jsme osení.
Dostala jsem krásnou hortenzii. Raduju se z ní, tak je zatím doma- no, ono je i celkem ošklivo, tak ji to doma sluší víc než venku:-)








Řecké Velikonoce jsou velkolepé a ty tady u nás na ostrově, jsou snad nejkrásnější. Budu vám o nich během týdne vyprávět.

zatím Vám přeji pěkné
Velikonoční Pondělí


Tereza